Pro rodiče - jak se vyhnout ponorce doma?

Zatím jsme "zavření" doma "pár" dní, možná máme pocit, že vše dobře funguje a ponorka se nás určitě týkat nebude. Přesto je dobré si pár rad, jak předejít vzniku "ponorky", uvést☺

Doporučením, abychom v rámci společného soužití řešili to, co nám leze na nervy - např. skřípání zubů, praskání kloubů, se s dovolením věnovat nechci, je to velmi individuální a je nutné řešit se všemi členy takové skupiny. Ale pokusím se  nás nasměrovat k pozitivnímu myšlení a ukázat si aktivity, které přispějí ke společné příjemné atmosféře doma☺

Jedním z hlavních faktorů příjemné atmosféry v rodině je čas pro humor a hru. Ideální hrou, v níž si užijeme mnoho legrace, jsou hry typu Activity nebo Dixit.
Pro ty, co tyto hry neznají, nebo je nemají doma, máme jednoduchou radu. V případě hry Activity stačí vytvořit pár lístečků s různými úkoly (hlavně vtipnými☺), které mají členové rodiny plnit, hodíme je do hrnce nebo to čepice a losujeme jednotlivé úkoly. Kdo si hru vytvoří doma, může volit nějaké veselé činnosti, které nejsou složité na splnění, ale u kterých se zaručeně zasmějeme.
Hra Dixit pracuje s představivostí a rozvíjí slovní zásobu, principem je, že ve skupině rozdáme každému několik obrázků, každý postupně vybere jeden svůj, položí ho lícem dolů (aby obrázek nebyl vidět) a jedním slovem ho popíše. Ostatní vyberou obrázek ze svých karet, který se popisu podle nich nejvíce blíží, také je položí lícem dolů a karty se zamíchají. Poté je otočíme a všichni hádají, která karta byla ta první (ten, kdo kartu vkládal jako první a zná ji, hádá schválně jinak). Pro ty, kteří soubor karet nemají, nabízím modifikaci. Použít můžeme pexeso a s obrázky pracovat tak, že obrázek předvedeme pantomimou. Ostatní hádají, co na obrázku je (ideální jsou karty zvířat, profesí, písmenka, nářadí apod., předváděný obrázek je položený lícem dolů, po uhádnutí jej otočíme). Obdobou může být vytvoření karet s již hotovou instrukcí, co má člověk předvést, a skupina zase hádá.

S ohledem na úžasné množství vtipů na sociálních sítích, můžeme i hrát 15 minutovou soutěž o nejvtipnější hlášku dne (podstatné je, abychom děti nevedly k dlouhému užívání sociálních sítí, ale na chvíli ústupek asi udělat můžeme). Ze soutěže můžeme udělat i rituál, pravidelnou činnost (denní příděl vtipů zatím zaručuje, že příděl humoru budeme mít zajištěný). Po 15 minutách se sejdeme do kruhu a každý pustí svoji ukázku, následně se vybere vítěz. Můžeme také vyhlásit soutěž "hláška týdne", vítězný vtip dne postoupí do finále, v němž pak můžeme jako rodina hlasovat pro vítěze. Hezké také může být vybírání odměn pro vítěze dne a pro vítěze týdne. Kdo soutěží nerad, soutěži nemusí, ukázky budou sloužit jen k pobavení.

Další z možností, jak se společně s humorem zabavit, může být vytváření jednoduchých scénářů veselých scének. Podle scénáře scénku sehrajeme, vybraný člen ji může natočit jednoduše na video (přes telefon). To pak můžeme poslat vzdáleným členům rodiny, babičkám, tedy se o humorné zážitky podělíme s dalšími. Kdo chce, opět může soutěžit, čí scénář/scénka, byly nejveselejší.

V souvislosti s prevencí ponorky také můžeme přistoupit k tomu, abychom nějakou pravidelnou činnost delegovali postupně na každého člena rodiny (s ohledem na jeho možnosti) - např. my máme děti ve věku 24 a 18 a tak se pravidelně střídáme ve vaření oběda. Ostatní se v té době v kuchyni "nemotají", dělají si svou vlastní činnost (většinou home-office). Pak společně obědváme, nádobí umyje někdo, kdo nevařil. Stejně se střídáme u nákupů. Takto postupovat můžeme i u mladších dětí (školáků, druhého stupně zcela určitě, mladšího věku dle jejich šikovnosti☺, naše děti samostatně vařily od 9 - 10 let), děti mohou vařit něco jednoduchého - třeba bramborový guláš, působíme tím na rozvoj motorických dovedností, soběstačnosti a zodpovědnosti vůči druhým, malá dopomoc je samozřejmě možná, ale nebojme se dětem úkol svěřit☺).

Velmi důležité je dodržovat určité rituály. Rituál působí bezpečně, vnáší do života řád, zejména v době, kdy žijeme poněkud nestandardně, máme jasné body, na které se můžeme v průběhu dne těšit.

Zároveň je ale velmi důležité denně poskytovat prostor každému z rodiny být sám, dělat co sám chce nebo i nedělat nic.

M.Šv.Š. - dětská psycholožka a autorka psychosociální literatury