Sociální pohoda

Období karantény nám přirozeně zasahuje do naší sociální dimenze. Jeden z faktů je, že jsme odděleni od našeho okolí. To může z dlouhodobějšího hlediska přispívat k psychické zátěži v podobě osamocení, které může vést k úzkostem až depresím. Dále jsme nuceni být v téměř neustálé přítomnosti s rodinnými příslušníky, s partnerem či spolubydlícími. To je změna, na kterou se musíme adaptovat, protože například ve chvílích napětí nemůžeme se jentak sbalit a odjet pryč. Je naši zodpovědností tedy pečovat o své mezilidské vztahy, které sdílíme s lidmi v karanténě pro své duševní blaho i ostatních. Dalším tématem jsou děti. Díky uzavřením všech škol a to i mateřských máme najednou děti oddané zcela ve své péči. Mnozí rodiče se zoufalí obracejí na pedagogy, psychoterapeuty či jiné odborníky a proto zde najdeme články zabývající se i touto problematikou.

Zatím jsme "zavření" doma "pár" dní, možná máme pocit, že vše dobře funguje a ponorka se nás určitě týkat nebude. Přesto je dobré si pár rad, jak předejít vzniku "ponorky", uvést☺

Doporučením, abychom v rámci společného soužití řešili to, co nám leze na nervy - např. skřípání zubů, praskání kloubů, se s dovolením věnovat nechci, je to velmi...

Tady můžeme být svědky, jak je lidská mysl vynelézavá a aby se vyhlo nudě a čas lépe utíkal, založila se dokonce facebookové skupina "koronápady" kde uživatelé sdílejí různé možnosti trávení volného času. Stejnojmenně vznikl i webový portál, který najdeme níže. Sekce jsou rozděleni například na - hudba, muzea, vzdělávání dospělých, děti/volný čas,...

Asi nejčastější stesky na FB vidíme od rodičů dětí s ADHD, vzdělávaných na druhém stupni. Hledají studenty, kteří by jim pomohli se vzděláváním dětí doma. U dětí na prvním stupni zůstala asi většina rodičů doma na ošetřovném, ale u starších dětí to tak být nemusí.

Pandemie koronavirové infekce vyvolala kromě strachu a paniky mezi lidmi i "pandemii domácích úkolů" . Situace, která v dobré víře vznikla, a na které se podílejí učitelé, se opravdu jinak v některých případech nedá nazvat. Níže uvedené řádky jsou do určité míry určené učitelům a ředitelům, až teprve poté rodičům. Ale i tak věřím, že má text...

Zápisy jsou za dveřmi, byť budou letos bez přítomnosti dětí (zatím dle rozhodnutí MŠMT), tak si ukažme, jak lze dobu, kdy "nuceně" zůstáváme s dětmi doma, efektivně využít.

Možná, že jsme v době karantény mohli pocítit, že stejně na nás padla mírná deprese, i když jsme se snažili dodržet většiny zásad psychohygieny. Chodili jsme na procházky, cvičili, spali 8 hodin a stejně to na nás padlo. Jedno z možných důvodů může být pocit osamocení. Kdy naposled jsme viděli naše přátele? Byli jsme zvyklí každý víkend spolu...

© 2020 Ivana Soukupová a kolektiv autorů | Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky